Pěstební zásahy pomohou mladým smrkům v oblastech chřadnutí

Pěstební zásahy pomohou mladým smrkům v oblastech chřadnutí

Ačkoliv v současné době smrkové porosty, zejména na severní a střední Moravě, chřadnou, lze jejich úplnému rozpadu zabránit pěstební péčí. Tak zvaná výchova, pokud ji lesník zahájí včas, představuje významné stabilizační opatření, které nelze vynechat ani v chřadnoucích lesích. Do budoucna se skladba lesů změní na smíšené, ale stále ji bude tvořit i příměs smrku, jako ekonomicky cenné dřeviny. 
CELÝ ČLÁNEK »

Buk a smrk jsou základem pro smíšené lesy

V souvislosti s měnícími se klimatickými podmínkami se postupně změní i skladba lesů ve prospěch smíšených porostů. Nabízí se proto otázka, jak se jednotlivé druhy spolu snáší a zda se ve směsi například nezpomalí růst jedné dřeviny na úkor té druhé. Odborníci na ekologii lesa z VÚLHM, v. v. i., se zaměřili na smrk a buk. 

ALDP: Potřebujeme více zahraničních dělníků

Lesnické a dřevozpracující podniky se v posledních měsících potýkají s nedostatkem pracovníků, kteří by se podíleli na likvidaci kůrovcové kalamity. Chybí zejména dělníci na těžbu napadeného dřeva. Jejich počet by bylo možné zvýšit náborem zahraničních pracovníků, ten však naráží na složitou administrativu. Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků (ALDP) proto volá po zpružnění těchto procedur. Hned, co roztaje sníh a počasí to umožní, vyrazí do lesů čety lesních dělníků, aby pokračovaly
v těžbě dřeva napadeného kůrovcem.

Vědci podporují úsilí lesníků v boji s kůrovcovou kalamitou

S blížícím se jarem je stále jasnější, že v letošním roce budou vlastníci a správci lesů vystaveni obrovské zatěžkávací zkoušce. Situace v lesích je skutečně dramatická – v roce 2018 bylo kůrovcem napadeno přibližně 18 milionů m3 smrkového dříví, přitom pouze část této hmoty byla zpracována včas. Vážně je postižena téměř polovina území České republiky a aktuální poznatky z vývoje stavu lesních porostů během zimy naznačují, že průběh kalamity v roce 2019 může být zcela devastující.

Pták roku 2019: hrdlička divoká

Česká společnost ornitologická vyhlašuje Ptákem roku 2019 hrdličku divokou. Pomyslné žezlo přebírá od sýčka obecného, se kterým sdílí jeho původní domovinu v zemědělské krajině. Udělením titulu hrdličce divoké chce Česká společnost ornitologická upozornit na ubývání vhodného životního prostředí vlivem intenzivního hospodaření. Na 1. května ornitologové vyzývají k vycházkám za hrdliččiným zpěvem, o kterém básnil už Karel Hynek Mácha.

Borovice pokroucená snáší dobře sucho a daří se jí na výsypkách

Poprvé se v Evropě objevila v roce 1852 a od té doby prokázala řadu příznivých vlastností. Její současné zastoupení v lesích je nepatrné, nicméně do budoucna lze potenciálně uvažovat s rozšířením jejího využití na specifických stanovištích s nízkou dostupností půdní vláhy nebo na rekultivovaných půdách. Řeč je o dřevině původem ze Severní Ameriky, borovici pokroucené. Výzkumem proveniencí této v mnoha ohledech užitečné dřeviny se zabývají odborníci na biologii a šlechtění lesních dřevin VÚLHM, v. v. i.