Výzkum

Řešení kůrovcové kalamity je dlouhodobý a složitý úkol, rezignovat však nemůžeme

Kůrovcová kalamita dosáhla v roce 2018 zcela extrémního rozsahu a rovněž prognóza pro rok 2019 je nepříznivá. Hlavní prioritou pro zpomalení šíření kůrovce musí být pečlivé vyhledávání, včasné zpracování a účinná asanace aktivních kůrovcových stromů s cílem co nejvíce oddálit rozpad smrkových porostů. 

I douglasku může napadnout kůrovec

Douglaska tisolistá – v Česku a v lesích střední a západní Evropy se jedná o nejčastěji pěstovanou cizokrajnou jehličnatou dřevinu, produkující i v našich podmínkách kvalitní užitkové dříví s velkým produkčním potenciálem. Ale ani douglasce se nevyhýbají škůdci a choroby, stejně jako našim domácím dřevinám. Nejčastěji je v této souvislosti zmiňován lýkožrout lesklý, patřící mezi významné škůdce lesních dřevin.

Jak pěstovat douglasku ve směsích

Nové poznatky a praktická doporučení přinášejí odborníci na pěstování lesa o douglasce tisolisté, introdukované dřevině s řadou příznivých vlastností. S tvorbou směsí s douglaskou již má lesnická praxe určité zkušenosti, ale stále chybí komplexní přístup založený na exaktně ověřených znalostech. 

Pěstební zásahy pomohou mladým smrkům v oblastech chřadnutí

Ačkoliv v současné době smrkové porosty, zejména na severní a střední Moravě, chřadnou, lze jejich úplnému rozpadu zabránit pěstební péčí. Tak zvaná výchova, pokud ji lesník zahájí včas, představuje významné stabilizační opatření, které nelze vynechat ani v chřadnoucích lesích. Do budoucna se skladba lesů změní na smíšené, ale stále ji bude tvořit i příměs smrku, jako ekonomicky cenné dřeviny. 

Buk a smrk jsou základem pro smíšené lesy

V souvislosti s měnícími se klimatickými podmínkami se postupně změní i skladba lesů ve prospěch smíšených porostů. Nabízí se proto otázka, jak se jednotlivé druhy spolu snáší a zda se ve směsi například nezpomalí růst jedné dřeviny na úkor té druhé. Odborníci na ekologii lesa z VÚLHM, v. v. i., se zaměřili na smrk a buk.