To prase je nebezpeA?nA? tvor, zejmA�na to divokA�

Redakce Les aktuA?lnA� pA�inA?A?A� v plnA�m znA�nA� tiskovou zprA?vu Komory veterinA?rnA�ch lA�kaA�A? k aktuA?lnA�mu problA�mu s divokA?mi prasaty:A�VolnA� A?ijA�cA� divokA? prasata, neboli A?ernA? zvA�A�, jak A�A�kajA� myslivci, do pA�A�rody patA�A�, ale vA�kulturnA� krajinA� je sA�nimi problA�m. Po druhA� svA�tovA� vA?lce, kdy se naruA?ily obory, se do volnA� krajiny dostala jak jelenA� zvA�A�, tj. vysokA?, tak prasata. ZpoA?A?tku asi kA�radosti lidovA?ch myslivcA?, ale pozdA�ji se zaA?alo ukazovat, A?e problA�my pA�evaA?ujA�. PA�emnoA?enA? divokA? prasata devastujA� pole, ale co je horA?A�, stA?vajA� se A?iA�iteli nebezpeA?nA?ch nA?kaz, aktuA?lnA� Aujeszkyho choroby a africkA�ho moru prasat.

DA�ky veterinA?rnA�m opatA�enA�m se vA�devadesA?tA?ch letech minulA�ho stoletA� podaA�ilo zlikvidovat klasickA? mor prasat (KMP), ale nynA� se objevujA� dalA?A� rizika. NapA�A�kladA�Aujeszkyho choroba prasat, kterA? je nebezpeA?nA? jak prasatA?m divokA?m, tak domA?cA�m, ale ohroA?uje i napA�A�klad loveckA� psy, anebo i psy, se kterA?mi se A?lovA�k vA�krajinA� pohybuje. Po kontaktu sA�nemocnA?m prasetem, tj. po poranA�nA�, pozA�enA� A?A?sti vnitA�nostA�, ale tA�eba i kontaktem s mrA?inou se pes nakazA� prakticky okamA?itA� a uhyne. VakcA�na zatA�m na trhu neexistuje, ale vyvA�jA� se.A�Pozor by si tedy mA�li dA?vat jak myslivci se psy vA�honitbA?ch, tak i lidA� vA�pA�A�rodA� se psy a�� doporuA?uje se drA?et je na vodA�tku. Riziko nA?kazy je reA?lnA�, neboA? zhruba 30 % divokA?ch prasat je pozitivnA�ch. A to nehovoA�A�me o riziku nA?kazy prasat domA?cA�ch.

DalA?A�m dnes velmi aktuA?lnA�m rizikem jeA�africkA? mor prasatA�(AMP). Komora veterinA?rnA�ch lA�kaA�A? nabA�dla pomoc pA�i zdolA?vA?nA� tA�to nA?kazy. AvA?ak zdA? se, A?e po A�adA� nA�kdy dosti protichA?dnA?ch opatA�enA� by bylo nejA?A?innA�jA?A� snA�A?it poA?ty divokA?ch prasat. OstatnA� na tento problA�m pA�emnoA?enA� upozorA?ovali, sice vA�jinA� souvislosti, stA?tnA� i soukromA� veterinA?A�i jiA? vA�devadesA?tA?ch letech. NaA?i sousedA�, sedlA?ci zA�NA�mecka, dnes napA�A�klad poA?adujA� snA�A?enA� poA?tu divokA?ch prasat o 70 %. DosavadnA� pA�ijatA? opatA�enA� mnohdy neberou vA�potaz specifika chovA?nA� divokA?ch prasat. ProblA�m by bylo tA�eba A�eA?it komplexnA�, ne pouze vA�mA�stA�, kde byla nA?kaza zjiA?tA�na. Je nezbytnA�A�snA�A?it poA?ty divokA?ch prasat na celA�m A?zemA� A?R, i tA�eba tA�m, A?e budou lovci vA�ce motivovA?ni.A� A vA?echna ulovenA? i uhynulA? prasata je nutno vyA?etA�ovat, vA?dyA? v zA?nA� vA?skytu bylo 80 % A�uhynulA?ch prasat pozitivnA�ch.

Je jasnA�, A?e odlov je obtA�A?nA?, jak by ne, vzpomeA?me na Bivoje. Ale jeA?tA� i ve stA�edovA�ku bylo ulovenA� divokA�ho kance povaA?ovA?no za zaznamenA?nA� hodnA? A?in, a kanA?A� hlava se pak leckdy ocitla ve A?lechtickA�m erbu. Lovit prasata by mA�li jen myslivci, a to schvA?lenA?mi zpA?soby lovu. A v tom by se mA�li podporovat. Podle Komory veterinA?rnA�ch lA�kaA�A? to je zA�ejmA� jedinA? zpA?sob, jak situaci vyA�eA?it.

Josef Duben, PR KVL

Kontakt pro mediA?lnA� vyjA?dA�enA�:

MVDr. Karel Daniel
Prezident KVL A?R
603A�305A�047
daniel.karel@gmail.com

Josef Duben
PR KVL A?R
602 172 954
dubenjsf@gmail.com

IlustraA?nA� foto: 123 RF, autorskA� prA?voA�https://cz.123rf.com/profile_photocech