PoA?kozenA� vegetace fluorem a jeho slouA?eninami

Strnady a�� 12. A?nora 2018 a�� KdyA? se A�ekne fluor, vA�tA?inA� zA�nA?s se vybavA� pasta proti zubnA�mu kazu, neboA? tento chemickA? prvek se vyskytuje vA�kostech a zubech. Ale fluor a jeho slouA?eniny jsou pouA?A�vA?ny vA�rA?znA?ch odvA�tvA�ch prA?myslu a jejich nadmA�rnA� mnoA?stvA�, kterA� se dostA?vA? do ovzduA?A�, mA?A?e zpA?sobit vA?A?nA? poA?kozenA� vegetace. Kde a jakA?ch hodnot dosahujA� koncentrace fluoridA?, zkoumali experti zA�VA?zkumnA�ho A?stavu lesnA�ho hospodA?A�stvA� a myslivosti, v. v. i.

Jejich pA�A�spA�vek, publikovanA? vA�recenzovanA�m A?asopisu ZprA?vy lesnickA�ho vA?zkumu, pA�inA?A?A� pA�ehled aA�vyhodnocenA� vA?sledkA? listovA?ch analA?z, pA�i kterA?ch byla zjiA?A?ovA?na koncentrace fluoridA?. JednA? se jak oA�vA?sledky dlouhodobA�ho monitoringu na trvalA?ch vA?zkumnA?ch plochA?ch, tak oA�zA?vA�ry A?etA�enA� provA?dA�nA?ch vA�rA?mci A?innosti LesnA� ochrannA� sluA?by vA�pA�A�padech, kdy kA�poA?kozenA� vegetace doA?lo pA?sobenA�m fluoru nebo jeho slouA?enin.

a�zZjiA?A?ovA?nA� koncentrace fluoridA? vA�asimilaA?nA�m aparA?tu dA�evin nebo obecnA� ve vegetaci, je A?A?innA?m nA?strojem pro hodnocenA� vlivu a zA?tA�A?e dA�evin slouA?eninami fluoru. VyplA?vA? to z jeho enormnA� schopnosti pronikat do listA? a uklA?dat se v nich, a to aA? do velmi vysokA?ch koncentracA�. VzorkovA?nA� vegetace v transektech v rA?znA�m smA�ru a v rA?znA?ch vzdA?lenostech od zdrojA? emisA� fluoru je velmi dobrA? nA?stroj pro posouzenA� vlivu zdrojA? tA�chto emisA� na okolnA� vegetaci,a�? uvA?dA�jA� autoA�i studie Radek NovotnA? a BohumA�r LomskA?.

NegativnA� A?A?inky fluoru a jeho slouA?enin jsou nejA?astA�ji pozorovA?ny v okolA� hlinA�kA?ren, sklA?ren, cihelen, keramickA?ch zA?vodA?, provozA? zpracovA?vajA�cA�ch fosfA?ty, nA�kterA?ch hutnA�ch provozA? apod. NejniA?A?A� koncentrace, kterA? pA�i dlouhodobA�m pA?sobenA� vyvolA?vA? viditelnA� poA?kozenA� vegetace, je 0,3 mikrogramu na metr krychlovA?, coA? je koncentrace, kterA? je aA? tisA�ckrA?t niA?A?A� neA? vA�pA�A�padA� jinA?ch plynnA?ch slouA?enin pA?sobA�cA�ch A?kody na vegetaci. EmisnA� limit pro fluor aA�jeho plynnA� anorganickA� slouA?eniny vyjA?dA�enA� jako HF je pA�itom vA�A?esku stanoven vyhlA?A?kou A?. 415/2012 Sb. na 10 mikrogramA? na metr krychlovA?.

HlavnA� vstupnA� cestou do rostlin jsou listy. Na povrchu listA? a jehlic naruA?uje fluor ochrannA� voskovA� vrstvy. Do rostlinnA?ch pletiv se fluor dostA?vA? v plynnA� formA� prA?duchy a v rostlinA� se hromadA�. PA�A�jem fluoru prA?duchy je pA�itom ovlivnA�n aktuA?lnA�mi meteorologickA?mi podmA�nkami, zejmA�na vlhkostA� vzduchu, srA?A?kami, dA�lkou dne a teplotou. VA?znamnA? vliv hraje takA� druh rostliny. NadmA�rnA� mnoA?stvA� fluoru zpA?sobuje napA�A�klad snA�A?enA� pA�A�rA?stu, omezenA� rA?stu vA?honA? dA�evin, naruA?enA� tvorby semen aA�plodA?, snA�A?enA� mnoA?stvA� chlorofylu nebo zrychlenA� stA?rnutA� listA?.

A?eA?itelA� pracovali se tA�emi soubory dat. PrvnA�m jsou A?daje o koncentraci fluoridA? ve smrkovA�m jehliA?A� horskA?ch mlazin KruA?nA?ch hor, LuA?ickA?ch hor, JizerskA?ch hor, KrkonoA? aA�OrlickA?ch hor. Celkem se jednA? oA�76 dlouhodobA� sledovanA?ch ploch.

DruhA? soubor pochA?zA� z analA?zy asimilaA?nA�ho aparA?tu dA�evin na plochA?ch monitoringu lesA? II. A?rovnA�, zaloA?enA� aA�sledovanA� vA�rA?mci programu ICP Forests. KA�dispozici pro vyhodnocenA� bylo 10 odbA�rA? zA�let 1993 aA? 2013.

TA�etA� soubor A?dajA? pochA?zA� zA�A?innosti LesnA� ochrannA� sluA?by. JednA? se oA�vzorky odebA�ranA� jak vA�lesnA�ch porostech, tak vA�intravilA?nech mA�st aA�obcA�. Vzorky byly vA?dy odebrA?ny na zA?kladA� A?A?dosti vlastnA�ka lesa, resp. sprA?vce zelenA� v pA�A�padA� obcA� a mA�st, a nejde tedy o systematickA? ani o pravidelnA? monitoring. JednA? se o pA�A�pady, kdy doA?lo k poA?kozenA� zelenA� a provedenA? chemickA? analA?za prokA?zala jako hlavnA� pA�A�A?inu negativnA� vliv fluoru aA�jeho slouA?enin.

NejvyA?A?A� koncentrace A�eA?itelA� opakovanA� registrovali naA� plochA?ch vA� KruA?nA?ch horA?ch, kde je takA� nejvA�ce zdrojA? zneA?iA?tA�nA�, aA�to naA�obou stranA?ch hranice.

V bezprostA�ednA� blA�zkosti zdrojA? fluoru aA�jeho slouA?enin podle jejich zjiA?tA�nA� dosahujA� koncentrace fluoridA? ve vegetaci aA? o dva A�A?dy vyA?A?A� hodnoty, neA? je tomu na lokalitA?ch fluorem a jeho slouA?eninami neovlivnA�nA?ch nebo ovlivnA�nA?ch slabA�.

a�zKoncentrace fluoridA? zjiA?tA�nA� vA�asimilaA?nA�m aparA?tu dA�evin na dlouhodobA� sledovanA?ch plochA?ch se pohybujA� v rozsahu, kterA? mA?A?eme oznaA?it za pA�irozenA?. Pokud se na tA�chto plochA?ch zvA?A?A� koncentrace fluoridA? vA�asimilaA?nA�m aparA?tu, dochA?zA� k tomu vA?jimeA?nA�. Naopak v lokalitA?ch s provozy pouA?A�vajA�cA�mi ve vA?robA� fluor, kyselinu fluorovodA�kovou nebo jinA� slouA?eniny fluoru jsou koncentrace fluoridA? analyzovanA� v asimilaA?nA�m aparA?tu dA�evin zvA?A?enA� A?asto, opakovanA� a dochA?zA� zde takA� k viditelnA?m A?kodA?m na vegetaci. RozdA�ly v koncentracA�ch fluoridA? v listech a jehliA?A� dA�evin ze zatA�A?enA?ch a nezatA�A?enA?ch lokalit mohou dosahovat obrovskA?ch hodnot, A?asto se jednA? o rozdA�ly koncentracA� aA? o dva A�A?dy,a�? shrnujA� svA� poznatky A�eA?itelA�.

PodrobnA� informace a A?A�sla, vztahujA�cA� se k vA?zkumu koncentrace fluoru a jeho slouA?enin, jsou publikovA?ny vA�odbornA�m A?lA?nku vA�A?asopise ZprA?vy lesnickA�ho vA?zkumu A?. 4/2017. A?lA?nek je ke staA?enA� zde: http://www.vulhm.cz//sites/File/ZLV/fulltext/505.pdf

A?eA?itelA� projektu: Ing. Radek NovotnA?, Ph.D., Doc. RNDr. BohumA�r LomskA?, CSc., e-mail: novotny@vulhm.cz, VAsLHM, v. v. i., Strnady 136, 252 02 JA�loviA?tA�

TitulnA� foto: autorskA� prA?vo:A�https://cz.123rf.com/profile_akulamatiau

IlustraA?nA� foto: poA?kozenA� vegetace fluorem, autor: Ing. Radek NovotnA?, Ph.D.