Ministerstvo připravilo vyhlášku, která pomůže vlastníkům lépe ochránit lesy před následky sucha

Cílem návrhu vyhlášky o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů je doporučit vlastníkům lesů správné způsoby hospodaření a vhodnou druhovou skladbu dřevin pro konkrétní lesní stanoviště s ohledem na probíhající klimatické změny.

Vyhláška odpovídá:

– požadavkům na přizpůsobení se očekávané změně klimatu,

– doporučovanému druhovému spektru stanovištně vhodných dřevin,

– a odráží očekávaný teplotní posun a riziko spojené s dlouhodobým suchem.

Vyhláška rozšířila výčet vhodných tzv. melioračních a zpevňujících dřevin (především listnáčů) podle nových vědeckých poznatků a zkušeností z lesnické praxe. To umožní vlastníkům lesů pěstování druhově pestřejších porostů, které mohou lépe odolávat předpokládaným účinkům klimatických změn.

Dalším přínosem návrhu je zkrácení doporučeného věku pro kácení lesních porostů. Vlastníci budou mít větší svobodu v rozhodování, kdy mohou těžit dřevo, zároveň ale musí respektovat růstové podmínky porostu, aby zachovali funkční lesní ekosystém. Zkrácení doporučeného věku pro kácení umožní lépe reagovat na projevy klimatických změn a přistoupit k obnově mýtně zralého lesa včas, bez rizika pozdějších velkoplošných rozpadů přestárlých a tedy snadno zranitelných porostů.

Přílohová část materiálu je doporučením, nikoliv direktivním nařízením a umožňuje vlastníkům využít  velké množství dřevin pro každé konkrétní stanoviště. Lesnická legislativa nemůže pokrýt svými ustanoveními všechny pestré přírodní poměry v naší zemi a bylo proto účelné vytvořit rámec možností obnovy lesních porostů, který si každý vlastník přizpůsobí podmínkám ve svých lesích. Ministerstvo zemědělství je přesvědčeno, že tento způsob je efektivnější než nadbytečná restriktivní opatření navrhovaná některými nevládními organizacemi.

Podle údajů Národní inventarizací lesů představuje smrk při umělé obnově lesa (zalesňování) za celou ČR pouze 32,6 %. Je však pochopitelné, že vzhledem k dlouhé produkční době lesů, která dosahuje přibližně 100 roků, se tento klesající trend zastoupení smrku projeví až za několik desítek let.

Smrk, i přes současné problémy druhově stejnorodých a stejnověkých porostů, zůstává na vhodných stanovištích jednou z doporučovaných dřevin. Je ale nutné při výsadbě respektovat jeho stanovištní nároky (vhodné jsou zejména půdy přirozeně vlhké, podhorské a horské polohy) a vysazovat jej ve směsích s listnáči.

Zástupci lesnického výzkumu i praxe se shodují, že smrk lze na vhodných stanovištích pěstovat i v nižších nadmořských polohách, vždy však pouze jako dřevinu přimíšenou nebo dřevinu přípravnou s cílem:

zvýšení biodiversity,

vytvoření zástinu pro cílové dřeviny,

snížení škod zvěří apod.

Ministerstvo zemědělství předložilo návrh vyhlášky do vnějšího připomínkového řízení. Vyhláška by mohla začít platit ještě letos na podzim.

Zastoupení dřevin při zalesnění v celé ČR – listnáče v umělé obnově lesa dominují:

(zdroj: Ústav pro hospodářskou úpravu lesa, výsledky Národní inventarizace lesů 2011-2014)

Zdroj: Tisková zpráva Ministerstva zemědělství

Foto mladých smrků v jižních Čechách: 123 RF, autorské právo https://cz.123rf.com/profile_hanatipplova