Monthly Archives: Leden 2019

Začalo klání o Evropský strom roku. České barvy v něm hájí stoletá lípa z Velkých Opatovic

Lípa svobody z Velkých Opatovic na Blanensku, která zvítězila v loňském ročníku populární ankety Strom roku, nyní bojuje v konkurenci dalších 14 zemí o další prestižní titul. Český národní strom může veřejnost podpořit v anketě Evropský strom roku 2019. Online hlasování se uskuteční od 1. do 28. února na www.evropskystromroku.cz/zadvorskalepa.

Lesy ČR začnou v Ústeckém kraji hospodařit na pozemcích po hornické činnosti

Celkem asi 200 hektarů v okresech Chomutov, Teplice a Most v Ústeckém kraji, na nichž se dříve těžilo uhlí, do roku 2025 postupně převede Palivový kombinát Ústí na Lesy České republiky. Zástupci obou státních podniků o tom 30. ledna podepsali memorandum.  

Pražští lesníci vysadili v loňském roce přes 400 tisíc lesních sazenic

Praha je od loňského roku zase o něco zelenější. Na celém území hlavního města vysadil podnik Lesy hl. města Prahy v uplynulém roce  celkem 403 tisíc mladých lesních sazenic. Nové stromky putovaly do připravených ploch v lesních porostech, do lesa V Panenkách či na větrolam v Dubči. Více než 85 % z nich tvořily listnaté dřeviny – buky, duby, javory, třešně, habry, jasany a lípy. Zbývajících necelých 15 % připadlo na jedle, douglasky, modříny a borovice. „Při výsadbách dbáme vždy na to, aby nové stromky odpovídaly přirozené druhové skladbě lesů na území hlavního města,“ uvádějí Lesy hl. města Prahy. 

Clonná obnova borovice má dobrý vliv na vitalitu

Borovice lesní je v různých oblastech vysazována a pěstována pro svoji značnou toleranci vůči stresu suchem i dalšími nepříznivými faktory. Přesto i ona je ohrožena v některých místech klimatickými extrémy do té míry, že může dojít v případě nevhodného hospodaření až k degradaci lesního prostředí. 

Jaké bylo původní složení lesního porostu na Šumavě a v Bavorském lese?

Pylové diagramy nám dávají informaci o tom, jak se dlouhodobě vyvíjela vegetace na určitém území. První diagram ze Šumavy a Bavorského lesa byl publikován v roce 1927 a představoval jeden z prvních kvalitativních pohledů na vývoj vegetace v této oblasti. Dnes existují kvantitativní modely rekonstrukce vegetace založené na pylových nálezech, které jsou už metodologicky pokročilé a představují základ pro konzervační ekologii a ekologii obnovy vegetace. Na Šumavě a v Bavorském lese se lesní manažeři, kteří mají za cíl obnovit původní skladbu lesa, řídí podle map přírodní potenciální vegetace, které nezahrnují dlouhodobou dynamiku skladby lesa. Právě tu se jala zkoumat skupina vědců z Katedry botaniky PřF UK, Botanického ústavu AV ČR, České zemědělské univerzity a jejich kolegů z Velké Británie a Švýcarska.